Opět velice úspěšné desetiletí, které přináší mnoho úspěchů v mladším i starším dorostu a znovu i v juniorské reprezentaci.
V roce 1975 přichází nová vlna mladých závodníků. Z přeboru žactva v Jablonci přivážejí všichni účastníci zlato. Nově příchozí byli přivítáni tzv. křtem na bažanta – nováček dostal bláto na hrudník a kopřivou byl sešlehán přes břicho, pak následovala koupel ve struze. Tréninky byly každodenní, v létě se na loděnici přespávalo a k jídlu se občas chytil a upekl divoký zajíc. Provinilci, kteří byli načapáni s cigaretou, byli potrestáni během přes tři mosty. Do loděnice se mohlo přijít kdykoliv, klíč byl ukryt za trámem.
V roce 1976 se kojetínská kanoistika stává tréninkovým střediskem mládeže s profesionálním trenérem. Díky tomu se během několika let mnohonásobně rozrostl lodní park a rozšířila se metodická pomoc mladým závodníkům. Pět závodníků z tohoto období odchází do střediska vrcholového sportu při ministerstvu školství v Praze. Celkový počet žákovských a dorosteneckých titulů dosahuje čísla 43. Moravského poháru se účastnila např. Dukla Praha, VŠ Praha, celkem cca 60 oddílů. Závody byly společenskou událostí.
V tomto desetiletí byl přejmenován kanoistický oddíl Slavoj Kojetín na kanoistický oddíl Ingstav Kojetín. Veškerá sportovní činnost a aktivity spojené s budováním zázemí, materiální pomocí a částečným sponzoringem pro provozování sportovního klubu kanoistiky byl spojen s tímto stavebním podnikem. Pořádaly se víkendové vyjížďky na Břehuli i společenský Silvestr. Na valné hromadě jste mohli jako občerstvení dostat žlutou sodovku a dva chlebíčky.
V tomto období byl pořízen i nový autobus, ve kterém panoval přesný zasedací pořádek, VIP místa byla vzadu. I přesto se závodníci domluvili, že absolvují cestu na závody do Ostrožské Nové Vsi po vodě. Ráno v 8:00 hodin, kdy byl sraz v loděnici, ovšem dorazil a následně i vyjel pouze jeden z nich. Na místo dojel večer s teplotou 38°C, i takto indisponován závody druhý den vyhrál.
Toto období bylo velmi úspěšné, nejen co se týče sportovních úspěchů, ale také v budování loděnice. V letech 1972 – 1976 byla vystavěna svépomocí zděná loděnice. Bohužel v roce 1981 byla požárem zničena dřevěná budova, která sloužila jako garáž vleku a sklad motorových a turistických lodí.
SPORTOVNÍ ÚSPĚCHY
PŘEDSEDOVÉ
- Lubomír Balatka
- Zdeněk Král
DOBOVÉ FOTOGRAFIE
Ukončené závody, navázané lodě a poslední fotografie s trofejemi na hrudích našich borců pod dozorem trenérů, zleva Sýkora Jaroslav, zprava Ševčík Zdeněk
V tomto období již získáváme nové lodě, laminátové, jednu z nich prohání Vltavou Pavel Válek
Část našich závodníků po vybojovaných umístěních s medailemi a diplomy na Trenčianské regatě
C2 prohání při kvalifikaci na MS Jaroslav Mucha a Miloš Řezníček
Vzpomínka na závody v Praze, vpravo náš závodník Petr Válek
Stanislav Hrňa, před závodem po závodě, vždy s úsměvem
Kojetínští závodníci Stanislav Hrňa a Leopold Valášek hrdě přebírají v kategorii C2 zlaté medaile a sklízí ovoce za své odedřené tréninky
Při kvalifikaci na MS v kategorii C2 10 000 m získávají 1. místo Jaroslav Mucha a Miloš Řezníček
Reprezentační družstvo ČSSR v roce 1972, obsazené kojetínskými reprezentanty Jaroslavem Muchou (první řada druhý zleva) a Ladislavem Oulehlou (druhá řada první zleva)
Pohled na Moravský pohár v roce 1972, canoe byla v tomto období velmi silná disciplína
Dokonalá práce Zdeňka Ševčíka při svařování konstrukce nové loděnice
Náš stavbyvedoucí Jiří Finger senior v akci při stavbě nové loděnice
Zdeňku Ševčíkovi (vpravo) při svařování asistuje kajakář Jura Babica (vlevo)
Kojetínští vodáci pracují na stavbě nové loděnice