V neděli 15. 4. 2018 ve 23.55 hod. přistálo na pražském letišti letadlo společnosti ČSA z Barcelony do Prahy. V příletové hale čekali na cestující mimo jiné i rodiče a sestra Ladislava Minaříková na našeho Kojetínského hrdinu, Jirku Minaříka. Po nezbytných letištních formalitách vyšel s blaženým výrazem náš kanoista, Jiří Minařík.
Co se vlastně stalo, že se Jirka tak blaženě usmívá ?
Přesně před týdnem zde na letišti stál v odletové hale a byl plný
očekávání co mu 15. týden tohoto roku přinese. Odlétal totiž do Barcelony na závod Evropské nominace na Světovou olympiádu juniorů v Buenos Aires v Argentině. V Barceloně po patřičné aklimatizaci a dávce tréninků nastoupil na start ve čtvrtek do disciplíny, která je mu vlastní a to rychlostní kanoistice. Závodilo se na trati ve tvaru číslice 8 což není vůbec obvyklé. V této soutěži se umístil na 7. místě z celého světa a jako 2. z Evropy. V sobotu 14. 4. 2018 závodil Jiří v slalomové disciplíně (kterou se musel naučit během 2 měsíců), tam se umístil na 20. místě z celého světa a 9. byl z Evropy. Tyto dvě kategorie se sečetly a Jiří s českým lvíčkem na hrudi obsadil nádherné 3. místo v Evropské kvalifikaci do Buenos Aires v Argentině. Postupový klíč je prvních 6 závodníků z každého kontinentu. Jiří P O S T U P U J E na světovou olympiádu juniorů.
Co tomu všemu předcházelo ?
Šest týdnů soustředění v rozmezí listopad - březen. Učení techniky pádlování na sjezdové kanoi + zvládnutí eskymáka (obrat lodě a závodníka pod vodou) a další.
Tohoto obrovského úspěchu by nebylo bez podpory Kanoistiky Kojetín, rodiny, Českého svazu Kanoistů, Gymnázia Kojetín, Města Kojetína a dalších nadšenců tohoto krásného sportu.
Po patřičném přivítání s rodiči všichni usedají do auta a Jiří Minařík starší bezpečně odváží všechny domů. V pondělí ráno Jirka jde do školy a odpoledne na trénink. V pátek 20. 4. 2018 všichni z Kanoistiky Kojetín odjíždí do Prahy na Mistrovství České republiky na dlouhých tratí, kde bude Jirka bojovat o titul Mistra republiky na singlu a deblu společně s Miroslavem Uhrem z Kojetína.
Jirko děkujeme ...
